Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Prášky…Předávkování přáškama není zrovna nejlepší. Většina lidí si myslí, že si vezmou prášky, a usnou bo tak něco. Ale to se pletou. Vezmete si několik tabletek a bude vám tak neskutečně blbě, budete se svíjet v křečích, taková bolest, kterou si jen sotva dokážete představit. Navíc se tělo proti všem látkám brání, takže pravděpodobnost, že se zabijete je skutečně mizivá.

Podřezání žil…tak timhle se vám to podaří, pokud nemáte strach z bolesti a z krve.Navíc nemáte jistotu, že než vykrvácíte, tak vás někdo nenajde. Když vás někdo najde, bude vás tížit spoustu výčitek okolí. Možná i léčení. Je i možnost, že se vám do toho pak dostane nějaká nečistota a bude vám to hnisat. Navíc to hrozně bolí. Už jen vidět, jak vám teče krev, cítit tu bolest. Možná vám to tak nepřipadá, ale je to velmi těžký to dokázat.

Skákání z výšky…pokud budete opravdu stateční skočíte, ale musí to být z pořádný výšky. Takové sedmé patro taky nestačí. Navíc, když budete někde nahoře koukněte se dolů…to je ale výška co? A tam buď tvrdý chodník bo tráva, která taky nebude nijak měkká…po takový výšce nebude vůbec nik měkkého.

Oběšení…opravdu se chcete oběsit? Dobře vyberte si co nejsilnější strom, který vás udrží, lano, které se jen tak nepřetrhne. A hlavně seberte velkou odvahu. Jako viset tam, nemoct se nadechnout je teda pěknej humus. Je možný, že se vám zlomí vaz a budete to mít rychle za sebou, ale to se nestává tak často. Tak co? Opravdu nad tím ještě uvažujete?

Utopení…vezměte si jaký to musí být asi pocit nemoct se nadechnout s tim, že víte, že můžete. Navíc se neutopíte hned. Spolykáte několik loků vody, cože není nijak příjemný, ale pak se utopíte až po nějaké době, co se budete trápit.já bych se tedy nedokázala utopit sama. Ani bych to nechtěla nikdy zažít

Prostřelení hlavy...snad jediný způsob, kde máte jistu, že se vám váš úmysl podaří. Avšak stává se, že 1% lidí to přežije. Co když zrovna vy patříte do toho procenta? Navíc asi málokdo z vás má doma zbraň a pořídit si jí je velmi složité. Takže to taky nedoporučuji.

Skákání pod vlak…tak na tohle by jste si opravdu troufli? Já teda ne, čekat na vlak…tudíž i na smrt…není nijak příjemné. Pak si musíte dát pozor, aby vás nikdo neviděl, aby vlak nezačal brzdit. Navíc, když skočíte špatně, můžete to přežít s takovými následky, které bych opravdu nikomu nepřála…už jen být na vozíčku bych teda nechtěla.

Elektrický proud…to jde taky velmi těžko, normální proud, který máte v zásuvkách, vám opravdu "nic" neudělá, jen budete mít na celém těle dost popálenin v lepším případě. V tom horším vám hrozí ochrnutí bo dokonce amputace končetin. Takže si to dobře zvažte, zda vám to za to stojí.

Vzduch v žilách…Tohle je ten nejtěžší způsob sebevraždy. Museli by jste si do srdce vstříknou několik set mililitrů vzduchu a to velmi rychle. Navíc pokud se vám to nepodaří tak můžete ochrnout bo si velmi vážně poškodit mozek.

Upálení…myslím, že tento způsob málokoho napadne, protože je velmi bolestivý. Většinou to bývá jako způsob protestu, ale proč takhle. Můžete snad jinak, hlavně tím nic neuděláte. Pokud přežijete budete mít navždy znetvořené tělo…víte jak na vás potom lidé budou koukat??? Tak to asi taky ne co?

_________

Druhy sebevražd dle lékařů

Sebevražda plánovaná, bilanční

Jde o osobní uzavření účtu, člověk nevidí důvod, proč dál setrvávat na světě. Lze dokonce konstatovat, že detaily provedení připravuje a plánuje velice pečlivě, někdy až zálibně. Velmi často ji plánuje na hluboké soukromí, pouze člověk s velmi pomstychtivým motivem s sebou chce vzít co nejvíc jiných lidí. To je případ fanatických teroristů nebo prostě člověka v hlubokém týlu nepřítele, ať se jedná o jakékoliv pojetí výrazu nepřítel (osobní, válečný, atd.). Je velice obtížné této sebevraždě zabránit, protože bez odborné pomoci stav potřeby mít klid a dosáhnout pomyslného ráje přetrvává a vede k novým přípravám. Otázka podílu viny přímého a současného okolí dotyčného je velmi diskutabilní. Ne každý dokáže odhadnout nebo dokonce vyhodnotit jakékoliv známky "volání o pomoc", pokud jsou vůbec rozpoznatelné v poslední fázi příprav.

Sebevražda impulzivní
Vznikne z náhlého popudu, a to i při dlouhodobých depresích (padla poslední kapka), může působit jako blesk z čistého nebe. Šok z momentálního psychického úrazu překryje naprosto všechno ostatní a dokáže vyrušit i pud sebezáchovy. Pokud se podaří sebevraha z držet, roste šance na ústup této nejjednodušší zničující optiky. Obnoví se potřeba žít nebo alespoň strach z bolesti. Stává se, že i impulzivní sebevrah kolem sebe nechá náznaky, kterými podvědomně volá o pomoc a pozornost okolí.

Sebevražda předstíraná
Předstíraná sebevražda je velmi oblíbený nástroj citového vydírání, při kterém je obětí jednoznačně okolí. Sebevrah se zajistí, aby někdo přišel a našel ho. Bolest z pořezaných zápěstí nebo předloktí vnímá optikou velikosti trestu toho, kdo to zavinil - tedy vydírané osoby. "Bolí mě to proto, že jsi byl zlý." Hrubší zacházení s vyděračem se ukázalo jako celkem přínosné. Ve zdravotnických zařízeních bývali "práškaři"" nuceni podílet se na úklidu po výplachu žaludku, řezné rány se zašívaly bez většího umrtvení. Stále platí, že přistoupení na hru sebevraha znamená jeho vítězství.

Zvláštní typy sebevraždy
Harakiri
Seppuku (harakiri) znamená v překladu "řezání žaludku" či "plátkování břicha" a jde o japonskou rituální sebevraždu. Způsob provedení se liší podle pohlaví. Muži si v kleče proříznutím, krátkým samurajským mečem (wakizaši), břišní dutiny vytrhnou střeva, v ten okamžik jim pobočník odsekne hlavu. Ženy si proříznou hrdlo. Seppuku často předchází dlouhá a soustředěná meditace. Seppuku bylo klíčovou součástí samurajského kodexu. Bylo praktikováno proto, aby bojovníci předešli zajetí nepřítelem a zmírnili svou hambu. Samuraj mohl být k seppuku vyzván svým velitelem. Později bylo umožněno samurajům spáchat seppuku, aby nemuseli být popraveni, tím pádem si mohli zachovat tvář. Nejdůležitějším bodem seppuku byla obnova či obrana cti, proto se neočekávalo od nikoho, kdo nebyl samurajem, že by něco takového spáchal a ani ho k tomu nebylo možné vyzvat. V roce 1873 byla tato praktika v Japonsku zakázána, ale její odkaz je stále živý. Za určitý druh seppuku se dá považovat i kamikadze.

Sebevražedné útoky
Kamikaze bylo původně jméno pro tajfun, který ve 13. století dvakrát rozmetal mongolskou flotilu chystající se k útoku na Japonsko a zázračně je tak zachránil. Na konci druhé světové války byl použit k označení japonských sebevražedných letců, jejichž nasazení prosadil v říjnu 1944 japonský admirál Takidžiro Oniši. Tito piloti, přezdívaní kamikaze (původně to slovo označovalo celý projekt) se s letouny napěchovanými výbušninami vrhali střemhlav na spojenecké lodě. Měli být novým božským větrem, který spasí Japonsko, ale tento cíl nebyl v lidských silách. Kamikaze sice dosáhli určitých úspěchů, ale ty byly příliš draze vykoupeny. Každý úspěch (pokud se vůbec dostavil) znamenal ztrátu zkušeného pilota i letadla a takové plýtvání si Japonsko nemohlo dovolit. Velice složitou otázkou je, zda byli kamikaze dobrovolníci. Většinou zřejmě ano, leč nebylo tomu tak u všech.

Asistovaná sebevražda
je pomoc (většinou poskytovaná lékařem) nevyléčitelně nemocným, trpícím atp. lidem, kteří si přejí zemřít. Bývá také označována jako euthanasie, což vede k určité terminologické nejednoznačnosti.

 

-Seminární práce-



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

O sebevraždách.

(Petr, 10. 6. 2011 10:35)

Je velmi mnoho lidí, zvláště v národech s autoritativním režimem (kam patří i čecháčkov), kteří i přes jejich maximální snahu nemají možnost důstojně a plnohodnotně žít. Proč tedy mají (či dokonce proč by museli) svoje bytí proživořit?? Nastane-li z jakéhokoli důvodu takováto bezvýchodná situace, pak bývá jediným východiskem ukončení existence. V tomto křesťanském nárůdku lokajů a služek se takovýto záměr - ukončení své existence z vlastního rozhodnutí - všemi prostředky znemožňuje a pseudomoralisticky odsuzuje. Krom toho jsou tu sebevrazi automaticky "házeni do jednoho pytle" s blázny a zavíráni do blázince. Člověku je tak brutálně upřeno právo být pánem svého života a rozhodovat sám o sobě. Tím je člověk hrubě sprostě degradován na pouhého otroka davu a své existence, nemajícího právo rozhodovat ani sám o sobě. Život není žádný dar - dary neexistují, neboť vždycky je něco za něco. Ano, život má každý jen jeden a nikdo si o nedává. Jenže když není život životem, ale pustým, beznadějným živořením, postrádajícím veškerou krásu, důstojnost i smysl, tak je lepší jej nemít a zbytečně své utrpení neprotahovat. Nikdo jiný za takového chudáka trpět nebude. Krom toho se nikdo z nás o svůj život nikoho neprosil. Ten mu byl přidělen zcela nezávisle na jeho vůli, bez ohledu na to, zda jej v podobě, ve které mu byl dán, bude chtít. Dva lidé zde prostičce rozhodli o nás bez nás, jedna jediná jejich soulož rozhodla, že tu budeme ve stavu živých se všemi přednostmi i nedostatky, ať se nám to bude líbit nebo ne. Život je z tohoto aspektu podraz. Taková je realita, vážení. Nenechme se proto mást debilními předsudky, zvláště pak náboženskými. Každé náboženství je to odjakživa od toho, aby lidem vymylo mozek a udělalo z nich poslušné otroky! VIVAT SATANAS!!! Vezměme své životy do svých rukou a rozhodujme i o tom, zda je chceme mít. Pakliže nestojí za nic a není ani šance, že budeme moci plnohodnotně a důstojně žít podle svých představ, ukončeme je bez ohledu na cokoliv a kohokoliv! AVE SATANAS! SLÁVA SATANOVI!

Re: O sebevraždách.

(McMartn, 10. 6. 2011 13:58)

Ano, jste vyrecna osoba a mate rad slohove prace. Nanestesti k zaveru vasi eseje, vam lehce utika tema,.. Nicmene to, co zde pisete, je jen vas osobni nazor. V prve rade vam musim rict, ze se zde s vami nehodlam hadat a dopisovat si, co a jak popripade kdy vzniklo, atd.. ale hlavne, co vam chci rict, ze by jste se mel sam zamyslet, protoze kazda mince ma dve strany. Pokud verite a vyznavate sata**, tak by jste mel vedet a brat v uvahu, ze zrovna tak, existuje i druha strana - Buh.
To jak pisete "ze nikdo se o nic neprosil" tomu se, alespon v mem slovniku, rika milosrdenctvi. Nikdo nikoho o nic neprosil, ale ten Nekdo vedel, ze jsme v kytkach a dobrovolne pomohl.
Jo a k te psychiatrii. Pokud je clovek psychicky labilni (napriklad ), a je nebezpecny pro sve okoli a nema nikoho, kdo by se o nej postaral porpipade ho chranil i pred sebou samym, tak si myslim, ze je dobre, ze existuje misto, kde je o ne postarano.
Bless God!

 

 

Portrét



Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>