Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


What does hacking mean?

5. 4. 2008
ŽIVOT MEZI KRABICEMI
Svět, který nás obklopuje je plný tajemství a záhad čekajích na své odhalení. Všude kolem se povalují krabice s různými nápisy, které stačí jen otevřít. Na jedné je nápis sport na druhé fyzika. Na krabici témhle vzadu vidím tlustým fixem napsáno chemie a tady na té matematika či cizí jazyky. Kolem mě je spousta krabic. Možná, že bych je nedokázal ani spočítat. Mě však zaujala jedna, je nádherně zabalená s nápisem computer. To zní zajímavě řekl jsem si a krabici otevřel. Jaký byl můj údiv, když jsem uvnitř nalezl další dvě krabičky s nápisy hardware a software. Kterou z nich otevřít nyní? Dobře, podívám se do té, která se honosí názvem software. Ale co to? Uvnitř další krabičky, tentokrát jsou hned čtyři. Jsou nadepsány operační systémy, programování, apikace a hry. Zase stojím před otázkou, do které krabičky nakouknout nejdříve. Zkouším hry. „Ale né“, zase krabičky… Nápisy na jejich bocích mi představují adventury, sportovní, akční, rpg, závodní, logické, plošinovky. Nechám tyto krabičky válet neotevřené vedle sebe a vrátím se zpět k té s nápisem aplikace. Po jejím otevření se ukazují další, přesně jak jsem po předchozích zkušenostech očekával. Jsou na nich nápisy text, grafika, video, hudba a sítě. Nahlížím do krabičky sítě. Samozřejmě neuvidím nic jiného než další krabičky linková vrstva, fyzická vrstva, aplikační vrstva. „Co to může být ta aplikační vrstva?“, říkám si. Po nahlédnutí spatřím spousty menších krabiček FTP, HTTP, POP3, SMTP a další. Po otevření krabičky POP3 nalézám desítky nových s popisem jednotlivých příkazů. Jak to však využít? Chtělo by to vytvořit nějaký program, který těchto příkazů využije. Musím mezi hromadami krabiček, které jsem kolem sebe vybalil nalézt tu, která byla označena programování. Otevřu ji a vidím C/C++, Pascal, BASIC, PERL, Assembler a spousty dalších. Takto by to mohlo jít do nekonečna… Krabičky se kupí a kupí. Téměř přes ně již není vidět a když některou z nich otevřu, nečeká mě v nich nic jiného než krabičky nové. Některé jsou popsány nápisy v cizím jazyku a tak občas musím zalovit na jiné hromadě mnou rozbalených krabiček, abych zjistil co tyto nápisy znamenají. Párkrát se mi ale již stalo, že jsem otevřel krabičku, která v sobě další krabičky neměla. Byla nádherně maličká a krásná. Slastný to pocit, jako když horolezec dosáhne vrcholku hory, tak jsem se já probral až na samé jádro informace. Nicméně při cestě za touto krásnou koncovou krabičkou jsem za sebou nechal stovky, ba dokonce tisíce dalších, které jsem vybalil, ale nestihl je otevřít. Mají různé velikosti, podle nichž se dá odhadovat množství krabiček, které ještě ukrývají. Je jich hodně. Do které teď…?

LIDÉ JSOU RŮZNÍ
Každý z nás otevřel několik krabic již na základní škole. Do každé jsme však nakoukli jen letmo a z každé vybalili pár dalších krabiček, abychom získali přehled, co vše v nich můžeme nalést. Na střední šklole jsme se pak seznámili s obsahem dalších krabic a na vysoké jsme do některých z nich pronikli do hlubších vrstev. Přesto nás ve škole nedovedly až k těm koncovým krabičkám, tento úkol je na nás na jednotlivcích. Někdo po opuštění školy chodí kolem krabic bez povšimnutí, maximálně kopne do těch, které mu stojí v cestě. Jiný zvědavě nakukuje do každé krabice, kolem níž projde, ale po nahlédnutí jde zase dál. Najdou se však i tací, kteří si sednou ke krabici, jež jim padla do oka a sedí u ní tak dlouho, dokud všechen její obsah nevybalí. Toto jsou hackeři. Význam slova hacker se dobou silně zdeformoval a proto nebude od věci, když si jeho původní význam připomeneme. Hackerem je každý člověk, který vytrvává u jedné nebo několika málo krabic a neustále rozbaluje jejich obsah, aby se dobral těch konečných nejmenších krabiček. Je naprosto lhostejné, zda se vrhli do krabice s nápisem computer, fyzika nebo chemie. Hackeři jsou lidé toužící po vědění. Chtějí vědět, co všechno jim je v krabici, kterou si vybrali, ukryto. Slovo hacker je ovšem velice relativní pojem. Člověk, který stojí před nerozbalenou krabicí, řekne hacker člověku, který z této krabice již vybalil další čtyři. Jeho vědomosti jsou totiž na vyšší úrovni. Člověk, který vybalil ty čtyři krabice, řekne hacker člověku, který těchto krabic vybalil desítky, atd. Naopak to tedy neplatí, člověk, který těchto krabic vybalil desítky, řekne o člověku, který vybalil čtyři, že je začátečník, i když je tento člověk hackerem pro člověka, který je na nižším stupni vědění. Názvem hacker tudíž označujeme někoho, kdo má mnohem vyšší vědomosti než my a je nám vzorem. Na základě této definice, nemůžu prohlásit sám o sobě, že jsem hacker, protože by to znamenalo přehnané sebevědomí a lidem, kteří jsou pro mě hackery bych byl pro smích. Toto je tedy původní význam slova hacker. Druhý význam, tak jak jej zná většina z vás, označuje člověka, který má určité znalosti v oblasti programování, sítí a operačních systémů a těchto znalostí využívá k průniku do cizích systémů. Dnes je těžké se v tom zorientovat, protože masmédia udělala své a nově vyrůstající generace jsou sžiti s druhým významem tohoto slova. Já se budu držet původního významu, protože hackerství je styl života, založený na sebevzdělávání. Tento styl bych vám chtěl trochu popsat, aby vám pomohl ve chvíli, kdy budete stát před jednou z krabic, nebudete vědět co ukrývá a budete se rozhodovat jak s ní naložíte.

DEPRESE
Ač to z počátku pro nezůčastněného pozorovatele krabic může vypadat, že si stoupne ke krabici a za den či dva, má její obsah vybalen, je skutečnost naprosto opačná. Člověk, který se rozhodne prozkoumat všechny krabičky obsažené ve vybrané krabici stojí opravdu před nelehkým úkolem. Čím více krabiček člověk rozbalí, tím více jich má nerozablených, těch které teprve čekají na své otevření. Z jednoho či dvou dnů, které si člověk původně maloval, se stávají dny, týdny, měsíce a roky. Rozbalování jednotlivých krabiček věnuje člověk stále více času a začíná dostávat deprese ze zjištění, že se mu obzory rozšířili natolik, že nedohlédne z jednoho konce na druhý a že je vlastně lidský život na prozkoumání jedné jediné krabice strašně krátký. Ač se mu původně život zdál až příliš dlouhý, vše je úplně jinak. Chtěl rozbalit více krabic, které by ho zajímaly, ale otevřel jednu a v ní se ztratil. Do konce života nezpozná obsah všech v ní ukrytých krabiček a začne přemýšlet jestli to za to vůbec stojí. Zde se dostává na křižovatku, kde buďto setrvá nebo začne žít jiný, nový život.

POHLED DRUHÝCH
Okolí, které dříve vidělo tohoto člověka jako zcela normálního jedince, začíná kroutit hlavou. Vlastně se již téměř nevídají. Je neustále zahrabán v krabičkách, přes něž nevidí ven. Nemá čas. Z krabic se vyhrabe vždy jen na krátký čas, aby vykonal životně důležité činnosti a zase se vrací, aby stihl otevřít co nejvíce krabiček než umře. Musí z těchto krabiček přeci stihnout ještě něco postavit a ostatní mu říkají závislák a označují jej za nemocného člověka. Oni nechápou jeho a on nechápe je. Propast se rozšiřuje… Co je však správné? Potřebujeme návštěvu psychiatra nebo je to prostě životní styl, stejný jako každý jiný? Na tyto otázky se špatně odpovídá. Osobně si myslím, že by člověk měl jít za svým cílem, ať to stojí cokoliv. Jiní, ač na nás nadávají, nemohou žít bez nás a my zase bez nich. Kde by bez nás byl technický pokrok a jejich blahobyt? Jsou to právě hackeři, kteří ve všech oborech ženou vývoj kupředu. A to hold něco stojí…


HACKER
Hackeři jsou počítačoví specialisté či programátoři s detailními znalostmi fungování systému, dokážou ho výborně používat, ale především si ho i upravit podle svých potřeb. V masmédiích se však tento termín začal mylně používat pro počítačové zločince a narušitele počítačových sítí, kteří se správně označují termínem cracker. Dnes jsou oba pojmy často nesprávně zaměňovány a jako pojem blízký původnímu významu se používá také termín geek.

Původní hackeři z velké části přispěli ke zrodu počítačové sítě Internet či hnutí svobodného software, jako např. GNU.[zdroj?]

Jinak vnímá termín hacker Richard Stallman nebo Eric S. Raymond a jinak jej vnímal člověk, který si říkal „Mentor“. Ten roku 1986 sepsal tzv. Hackerův manifest. V něm se mimo jiné píše:

    … Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je posuzování lidí podle toho co říkají a co si myslí a ne podle toho, jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, což je věc, kterou mi nikdy neodpustíš. Jsem Hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny…

Dále v něm kritizuje společnosti a firmy, které si nechávají platit za služby, které by jinak mohly být zadarmo (telefon, připojení do Internetu). Popisuje v něm také svůj vztah ke kyberprostoru. Hlavní kritice ovšem podrobuje podle svého názoru zkostnatělou a prohnilou lidskou společnost, která je slepá a jde jí jen o vlastní krátkodobý prospěch.

Přestože s Mentorovými názory spousta lidí nesouhlasí a považuje je za škodlivé, je tento manifest obecně uznáván hackery i crackery.

Za pravděpodobně nejslavnějšího hackera je považován Kevin Mitnick.


1986 - Hackerův manifest
Mentor
hackerem se člověk nestane, narodí se jím.

Využíváme existujících služeb bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily smelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme... a vy nás nazýváte zločinci. Dychtíme po vědomostech... a vy nás nazýváte zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských předsudků a vy nás nazýváte zločinci. Vy stavíte atomové bomby, vy vedete války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a chcete, abysme (sic) věřili tomu, že je to pro naše vlastní dobro, přesto jsme my zločinci.


Následující text byl napsán krátce po mém zatčení...

    \/\Svědomí hackera/\/

Dneska chytli dalšího. Jsou toho plný noviny. "Mladík odsouzen za Skandální Počítačový Zločin", "Hacker zatčen za průnik do banky"...

Zasraný děti. Všechny jsou stejný.

Ale zkusili jste se někdy s tou svou trojitou psychologií a technomozkem padesátejch let podívat očima hackera? Položili jste si někdy otázku, jaká síla ho zformovala, co vytvářelo jeho osobnost?

Jsem Hacker. Vstup do mého světa...

Můj život začíná školou... Jsem chytřejší něž většina ostatních děcek, ty kecy co nám vykládají mě nudí...

Zasranej flákač. Všichni jsou stejný.

Jsem na gymplu nebo na střední. Učitelka už po patnáctý vysvětluje, jak se krátí zlomek. Chápu to. "Ne, slečno Smithová, nepsal jsem postup. Udělal jsem to z hlavy..."

Zasraný děcko. Nejspíš to někde opsal. Všichni jsou stejný.

Dneska jsem udělal objev. Objevil jsem počítač. Počkej chvíli, to je skvělý. Dělá to, co chci. A když to udělá chybu, tak je to kvůli tomu, že jsem něco zvoral. A ne jenom proto, že mě nemá rád...

...nebo se cítí být mnou ohrožený...

...nebo si myslí, že jsem vychcanej parchant...

...nebo že nemám rád učení a neměl bych tu bejt...

Zasraný děcko. Furt jenom hraje samý hry. Všechny jsou stejný.

A pak se to stalo... otevřely se dveře do světa... elektronický signál se řítí telefonní linkou jako heroin žilou narkomana, nachází úkryt před ubíjející každodenností... nachází board.

"To je to místo... sem patřím..."

Každýho tu znám. I když jsem je v životě neviděl, nikdy jsem s nima nemluvil, a možná že už o nich nikdy neuslyším... Znám vás všechny...

Zatracený děti. Furt jenom obsazujou linku. Všechny jsou stejný...

Vsaď prdel, že jsme všichni stejný!

Ve škole jste nás krmili po lžičkách dětským jídlem a my chtěli steak... kusy masa, který k nám proklouzly byly předžvýkaný a bez chuti. Ovládali nás sadisti a ignorovali tupci. Bylo pár těch co nás mělo učit a našlo v nás ochotné žáky, ale těch bylo jako kapek vody v poušti.

"Toto je teď náš svět... Svět elektronů a spínačů, krása baudu. Využíváme existujících služeb bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily smelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme... a vy nás nazýváte zločinci. Dychtíme po vědomostech... a vy nás nazýváte zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských předsudků a vy nás nazýváte zločinci. Vy stavíte atomové bomby, vy vedete války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a chcete, abysme věřili tomu, že je to pro naše vlastní dobro, přesto jsme my zločinci.

Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je posuzování lidí podle toho co říkají a co si myslí a ne podle toho, jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, což je věc, kterou mi nikdy neodpustíš. Jsem Hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny... konec konců, všichni jsme stejní.

+++The Mentor+++

Napsáno 8. ledna 1986 jako Hackerův manifest – prohlášení nezávislosti
přeložil 2001 Cdome


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét



Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< listopad / 2017 >>